Minipohled na Clean Conference 2014

6. 7. 2014 napsal Jan Nehyba


Kdybyste se nás před několika měsíci zeptali, „kde chceme být“ 7. až 9.6. 2014? (Proč zrovna tato otázka? Po chvilce přemýšlení odpověď najdete zde). Ale k naší odpovědi: Tak bychom Vám řekli, že v Londýně na Universtity of London, kde se pořádala „Clean Conference 2014“. A díky našemu úsilí i jiným vlivům se nám to nakonec podařilo.  Co je to „Clean Conference“? No jednoduše se na jedno místo sjela skoro celá komunita, která se zajímá o čistý jazyk (CL) (většina z UK, pak někdo sem tam z Francie, jeden Australan a dva Češi). Z těch známých nechyběl skoro nikdo. Potkali jsme se zde především s Jamesem Lawleym, Penny Tompkins, Caitline Walker, Wendy Sullivan, Judy Rees, Miriam Way, Jackie Calderwood, Paulem Toseym, Nickem Polem a dalšími…  

První oťukávání...

V pátek nás čekal celodenní workshop Jamese Lawleyho, který se zaměřoval na principy, které se skrývají za procesem vedeným v CL. Začali jsme samozřejmě tím, co vlastně slovem „princip“ rozumíme, a jak jej používáme… Vyberu několik principů ke kterým jsme společně došli, je možné, že Vám moc nebudou dávat smysl (pokud nemáte nějakou tu zkušenost s prací se skupinou či klientem) nebo budou…: Držte svůj model (jejich modelu) lehce. (Jinými slovy „držte“ své představy o světě druhého člověka velmi zlehka, mohou se kdykoliv změnit); Změníš metaforu, změníš systém; Důvěřuj v moudrost systému; Zužitkuj co se děje/stalo; Iterace, iterace, iterace.
Po skoro celodenním workshopu následovalo menší odlehčení v podobě povídání Lisy Farr, která se zaměřuje na marketing koučů a terapeutů. Představila nám 7 rozšířených mýtů v této oblasti. Hned tím první bylo, že mnoho terapeutů a koučů se snaží ukázat, že dokáží pomoci se vším a komukoliv, její názor však byl: Chcete být úspěšní, pak se specializujte. Teď mně napadá, že tuto myšlenku dokládá sama na sobě, když se věnuje jen marketingu pro kouče a terapeuty. Je tak specialistou ve svém oboru.

CL na různé způsoby?

Další den oficiálně začala nejdůležitější část konference, po oficiálním uvítání jsem zavítal na miniworkshop s Julií McCracken, který se zaměřoval na „mentální modely“ u dětí ve škole. Nechala nás „minimodelovat“ jaká je naše představa co je pro nás „mentální model“. (Minimodelováním je zjednodušeně myšleno, že jsme se v dvojících navzájem sebe vyptali (Clkem) co si představujeme pod slovem „model“). Celé jsme to zakončili povídáním na téma: CL jako nástroj pro zkoumávání mentálních modelů. Byť se to na první pohled nezdá, tak je to užitečné právě třeba u dětí, které si vytváří své mentální modely toho, jak pro ně například funguje matematika, čeština,… a díky CL můžeme lépe rozumět tomu, jak o daném tématu přemýšlí, a popřípadě jim lépe pomoci s pochopením... Více najdete v její očekávané knize.
Od té doby, co jsem zaslechl slovo „Clean Touch“, tak jsem byl zvědavý, co se za tím skrývá. Tento workshop vedly Jackie Calderwood a Jeni Edge. V podstatě "holky" kombinují prvky CL, práce s tělem a prostorem. Více zde. Myslím, že ne jednomu „na tělo zaměřenému“ terapeutovi by tento přístup přišel vhod…
Kromě jiného zde ještě byly miniworkshopy na téma: kombinace čistého prostoru a trojúhelníku E. Berneho: Kat-Oběť-Pronásledovatel. Kdy každá pozice (kat, oběť, pronásledovatel) měla odlišné místo v prostoru a postupně jste chodili mezi těmito místy a měli se na nějaký svůj vybraný problém podívat z těchto perspektiv. Kromě toho v dalším miniworshopu Jackie Arnold představila svou novou knihu o supervizi založenou na principech CL. Zlatým hřebem odpoledne byla Nora Bateson (na fotce, ten druhý neznámý je Jakub Lanc). Nejdřív jsme zkoukli film o jejím taťkovi Gregorym Batesonovi a následně o něm ještě chvíli povídala… Pokud bych měl říci několik útržků, které mě zaujaly a jsou naprosto vytržené z kontextu, tak by to byly tyto: „Evoluce vychází z kontextu“. „Metafory jsou jazykem vztahů a jazykem přirozených systémů“. Taktéž se dotýkala tématu komplexity a důležitosti „neviditelných spojení“ v systému.  No a po tomto vystoupení nás čekala večerní zábava, kdy jsme se nějakou shodou emergentních vlivů komplexního systému konference, Londýna,… dostali k jednomu stolu s Norou Bateson, Jamesem Laweym a nezbylo nám než si s nimi povídat…

 

Systemické modelování, modelování modelování a CL výzkum…

Třetí den ve mně největší "otisk" zanechala Caitline Walker, která na konferenci měla malou ukázku svého Systemického Modelování, tedy toho, jak využívá CL v práci s nejrůznějšími skupinami (od problematické mládeže až po organizační učení). Má fascinace byla částečně způsobena tím, že Caitline je energetická a charizmatická lektorka a také tím, že práce se skupinou je mi blízká. Začala pro mě zajímavými otázkami do dvojíc (a posléze i do skupiny), které zněly: K čemu byste přirovnali vědomí a k čemu nevědomí? Nejdříve jsme tak ve dvojici a pak ve skupině pátrali po metaforách o vědomí a nevědomí a nakonec jsme společně hledali sdílenou metaforu těchto pojmů, byl to fascinující proces. (Moje osobní metafora byla dost silně ovlivněna také tím, že jsem na předchozím miniworkshopu s J. McCracken viděl jak si Caitline kreslí nekonečno, kdy v jedné smyčce měla napsané nevědomí a v druhé vědomí).
Ale daleko více mně fascinovalo, jak Caitline pracuje se skupinou. Ať to byla práce v kruhu, či práce s prostorem až po to, jakým způsobem kladla otázky a kam směřovala pozornost lidí ve skupině… Při prohlášení, že špinavé otázky jsou ve skupině velmi užitečné, zůstali všichni v klidu :), obzvlášť když vysvětlila, že to mimojiné vypovídá hodně i o dotyčném, který tuto otázku klade.
Po tomto skvělém začátku jsem si říkal, tak a co přijde teď… No jednoduše řečeno, se v dalším bloku začal rozhovor v čistém jazyce, který vedla Miriam Way s nikým jiným než Jamesem Lawleym.  Složitěji řečeno: Miriam „modelovala“ to, co James dělá či nedělá, když on sám „modeluje“. Zde se nám tak trochu nabízí otázka: Co je to to „modelování“? K tomu napíši jen tuto větu a zbytek nechám na samostudiu čtenáře, pokud se sem vůbec pročetl: Modelování je pro mě proces sdílení myšlenek, kdy se jeden člověk učí od druhého a modeluje jeho způsoby jednání, přemýšlení, stavů prožívání, a všeho možného i nemožného. Více zde. V druhé části workshopu jsme se pak učili rozpoznávat rozdíl mezi modelovacími otázkami, tady těmi, které nám pomáhají sbírat informace o fungování modelu klienta (například když se chceme naučit nějakou dovednost) a nemodelovacími otázkami. Důležité uvědomění pro mě bylo, že čisté otázky se nerovnají rovnou modelovací otázky, záleží na použití a kontextu, jak o tom mluvila i Nora Bateson.Poslední část celé konference pak zahájil Paul Tosey z University of Surrey, který ve stručnosti pohovořil o CL a jeho roli v kvalitativním výzkumu. Na něj navázal James Lawley (na fotce) a po něm Jackie Calderwood, která představila svůj Ph.D. výzkum založený na čistém jazyce. Po tomto úvodu jsme se rozběhli každý ke svému výzkumnému pískovišti (opravdu tam byly reálná pískoviště, na kterých jsme mohli ilustrovat své výzkumy) a povídali si o svých výzkumech. Já jsem prezentoval modelovací projekt (kazuistickou studii) zamřenou na zmapování toho co je to vypravěčství. Jakub pak to, jak pomáháme implementovat CL na katedře Pedagogiky Masarykovy univerzity ve výzkumu tacitních znalostí u učitelů (první "plody" tohoto snažení budou představeny napříkald zde, někdy mezi 15:15 a 16:45).Nakonec jsme všichni dohromady hledali náměty proto, co by se mělo dít dál s rozšiřující se komunitou výzkumníků, kteří se zabývají čistým jazykem a kvalitativním výzkumem… a hurá do realizace…  Tři dny jsme zakončili v neformálním prostředí Tavistockého hotelu (ano hned vedle oné slavné Tavistocké kliniky), kde jsme si už jen tak pokecali a pak prchali na autobus a letadlo…

PS: Odměnou pro ty, kteří dočetli až sem budiž informace, že 25. až 26. října proběhne v Brně workshop s Jamesem Lawleym a Penny Tompkins, tématem bude: Vtělené metafory v psychoterapii. Bližší informace už brzy!