Čistý, nečistý a špinavý jazyk

26. 9. 2013 napsal Jan Nehyba


Je velmi málo myšlenek, které jsou ve mně zakořeněny hodně hluboko… Jednou z nich je podnět od M. H. Ericksona:

„psychoterapie [poradenství, výchova], která je dobrá a vhodná pro osobu A, není vhodná pro osobu B. Já jsem léčil mnoho lidí s nejrůznějšími potížemi a pokaždé jsem ke každému člověku vymyslel novou teorii a novou terapii, vždy podle jedinečnosti konkrétního člověka a jeho životní situace“. (Haley, 2003, s. 316).

Teorie, koncepty, modely si přesto v našem světě vytváříme, abychom se v něm lépe orientovali… Jedním z takových konceptů je právě čistý jazyk.  Pokud jej označíme jako „teorii A“, pak to, o čem zde budu dále psát, lze rozhodně označit za „teorii Z“. „Teorii“, která je svým způsobem v naprostém protikladu k čistému jazyku. V tak velkém protikladu, že je možné o této „teorii“ (abychom byli přsnější tak spíše konceptu) říci, že je to jednoznačně „špinavý jazyk“. (Za název špinavý jazyk (dirty language) jsem vděčen Kubovi Matušincovi a ostatním studentům ze vzdělávacího modulu Zkušenostně reflektivní učení :-). Je jasné, že mezi „teorií A“ a „Z“ je celá abeceda přístupů, které jsou více či méně „nečisté“, Zároveň jsou však z pohledu mnoha odborníků užitečné a účinné (nečistý = nepoužívá striktně jen jazyk klienta).
Připadá mi zaslepené na těchto stránkách psát jen o čistém jazyku, aniž bych se nikdy nezmínil o „nečistém“ nebo „špinavém“ jazyku. Koncept, o kterém zde bude řeč, jednoznačně spadá do škatulky „špinavý jazyk“. Jde o provokativní terapii Franka Farellyho. Ta záměrně používá „špinavý jazyk" k navození změny (ukázku takovéhoto rozhovoru najdete například zde). Jen chci upozornit na to, že „špinavost“ v tomto smyslu neznamená něco „špatného, co klientovi ublíží“. Jde jen o to, že do rozhovoru vnášíte slova, myšlenky, které druhý člověk rozhodně neřekl nebo se do kontextu rozhovoru vůbec nehodí a jsou velmi provokativní. Jak moc je tato „špinavost“ užitečná i pro klienty, posuďte sami… Také je dobré upozornit na to, že jak čistý, tak i špinavý jazyk se drží jedné zásady, kterou je mít vždy „dobrý“ vztah a vyladění (rapport) s druhým člověkem. Níže uvádím jen několik neúplných postřehů, které ostatní vypozorovali při práci Franka Farellyho. Celkově je těchto faktorů jeho práce daleko více, ale kdo by to pak četl a pro ilustraci to úplně stačí. Originál článku s úplným výčtem najdete zde.

Farellyho  faktory provokativní terapie:

1) Nepomáhejte klientovi.
Terapeut se nesnaží být užitečný, přináší irelevantní poznámky a směřuje rozhovor k vedlejším tématům (do snových prostorů). Tím, že terapeut nepomáhá, může sám klient najít skutečné řešení. Díky tomu se klient více zaměřuje na sebeuskutečnění a směřuje k pozitivnímu řešení.

2) Obviňujte klienta, že může za vše.
Dávejte klientovi vtipným, absurdním až směšným způsobem najevo, že je odpovědný za všechno v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

3) Život může za všechny klientovy potíže.
Všichni a všechno ostatní jsou zodpovědní za to, co se stane klientovi (vytvořte obviňující seznam). Faktory 2 a 3 jsou si podobné v tom, že viníme všechny ostatní nebo sebe. To v důsledku klientovi pomůže stát se opravdovějším.

4) Idiotská řešení vyřeší váš problém
Tím, že dáváte co nejvíce nemožné řešení, nutíte klienta odpovědět si na své problémy sám. Klient začne díky tomu tlačit zpět v opačném směru, což je směr, který vede ke skutečnému a funkčnímu řešení.

5) Napodobujte a imitujte klienta
Napodobujte verbální a neverbální projevy klienta. Např. u přeintelektualizovaného klienta, který se stává více a více abstraktním, je terapeut také více a více abstraktní, až je těžké jej pochopit. Klient tak dostává možnost vidět vlastní chování. Pokud o něm neví, nemůže ho změnit.

6) Jděte tam a zpět
Hrajte s klientem „ping pong“. Nejprve mu vysvětlete, že všechno a všichni jsou důvod pro jeho neštěstí a pak, když s tím souhlasí, mu začněte vysvětlovat, že on sám je viníkem. Následně opět přepněte zpět. Klienti do terapie přichází často s velmi rigidními přesvědčeními. Když terapeut tlačí jen jedním směrem, tak se jejich přesvědčení nemusí změnit. Pokud táhne a tlačí ve všech směrech, vytváří to pro klienta prostor pro jeho nové nápady.

7) Přerušujte klienta
Když se klient opakuje a je velmi nudný, tak je velmi vhodné jej přerušit. Nezáleží na tom, jak, kdy a čím klienta přerušíte. Jde tak o šok nebo přerušení jeho vzorců chování, což jej může ze starého posunout k novým možnostem.
--

Post scriptum 1: Čistý, nečistý nebo špinavý jazyk? Co takhle vše dohromady? Uvažujeme o tom, tak, že vhodným způsobem zvolený špinavý jazyk může krásně doplnit i čistý jazyk v komunikaci..., a protože jsme taky trochu teoretici, tak jsme toto spojení nazvali: komplementárním jazykem.
Post scriptum 2: Za dočištění textu a obrázky moc vděčím Kristýně Odvárkové