Čistý jazyk jako výzkumný nástroj

27. 8. 2013 napsal Jan Nehyba


Čistý jazyk se předně využívá v kvalitativním výzkumu. Jak je známo, tak v tomto typu výzkumu je jedním důležitých výzkumných nástrojů rozhovor. Otázkou však zůstává, jak vést rozhovor, tak aby výzkumník zbytečně nevnášel do rozhovorů své předpoklady a neměnil význam toho, co je řečeno respondentem a zbytečně tak neznečišťoval data. Ano všechny metody rozhovoru ovlivňují jeho obsah. Je však možné se ptát, které způsoby rozhovorů ovlivňují respondenta co nejméně. Jedním z nich je použít čistý jazyk jako výzkumný nástroj. Pro mnohé se může zdát, že čistý jazyk používaný v pomáhajících profesích (terapii, koučinku, atd.) musí být zákonitě něčím umělým, když v něm můžu (velmi zjednodušeně řečeno) využívat jen:
1) přesného znění klientových slov, neverbálních projevů
2) a jednoduchých otázek, tzv. čistých otázek, které neobsahují osobní předpoklady.
Realita je ve skutečnosti trochu jiná, rozhovor je daleko přirozenější než se zdá. Přesto však v případě výzkumného rozhovoru nevadí, že způsob rozhovoru bude zdánlivě něčím „divným“. Mnohdy totiž respondent očekává, že se nebude jednat o normální rozhovor.
Díky těmto zdánlivě jednoduchým pravidlům se tak můžeme dostat k tomu, co Varela (1993) ve své neurofenomenologii označuje jako „zkušenost v první osobě“. Takto je označena přímá vnitřní zkušenost osoby (respondenta), aniž by byla zvenčí nějak ovlivněna. Proto také například Owen (1996) upozorňuje na to, že čistý jazyk lze nahlížet jako specifickou lingvisticko-fenomenologickou metodu.
Čistý rozhovor použitý jako výzkumný nástroj má přitom několik výhod:
- je zde jasná metodika, jak má být rozhovor vedený
- neskáče od jedné otázky ke druhé, ale sleduje, kde je pozornost respondenta a jen ji rozvíjí (tím je blízký narativnímu rozhovoru)
- ptá se na „mezery“ v respondentových odpovědích.
- směřuje k tomu, co se skrývá "za" jednotlivými slovy, pojmy, které respondent používá
- sekundární ziskem je to, že respondenti jsou mnohdy překvapeni hloubkou vhledu, kterou získali ze svých myšlenek

Příklad:

Nejdřív se s tím tématem musím obeznámit, většinou skrze knihy, které k tomu najdu a pak se do nich začtu. To je takový první krok v tom jak se učím…
A když se do nich začtete a je to první krok v tom jak se učíte, tak co se stane potom?
Většinou mě to chytne a nechám se do toho vtáhnout nějakou myšlenkou, která mě zaujme a pak to jde už snadno, učím se jedno po druhém?
Chytne vás to. A když Vás to chytne, tak co se vlastně stalo těsně před tím, než vás to chytlo? (Doptávání se na mezeru mezi událostí 1 a 2).
No něco mně brkne přes nos, třeba nějaký zajímavý příběh nebo událost nebo hluboká myšlenka a to pak rozjede kolotoč zkoumání.
Co za „brknutí přes nos“ je toto „brnknutí“?

Na tomto krátkém úryvku je vidět, že čistý jazyk může pomoci při odhalování sekvencí určité události a doptávání se na „mezery“ v datech od jednotlivých respondentů. Dále také poukazuje na to, že respondenti často používají metafory, které označují jejich důležitou životní zkušenost a čistý jazyk dává výzkumníkovi prostor k tomu, aby pronikl „za“ tyto slova.

Van Helsdingen a Lawley (2012) vyvinuli konkrétní aplikaci čistého jazyka jako výzkumného nástroje do vlastní podoby kvalitativního metodologického postupu, který pojmenovali: Modelování sdílené reality.
Další příklady výzkumného použití čistého jazyka jako fenomenologické výzkumné metody uvádí například Tosey (2011) z University of Surrey.

--
Owen, Ian R. (1996). Clean language: A linguistic-experiential phenomenology. in A.-T. Tymieniecka (Ed.), Analecta Husserliana Volume 48, pp 271-297.
Tosey, P.C. (2011). Symbolic Modelling’ as an innovative phenomenological method in HRD research: the work-life balance project. In: 12th International Conference on HRD Research and Practice across Europe, 2011-05-25 - 2011-05-27, University of Gloucestershire. Document available online: (accessed 18/04/2013).
Van Helsdingen, A. & Lawley, J. (2012). Modelling Shared Reality: avoiding unintended influence in qualitative research. Kwalon (Journal of the Netherlands Association for Qualitative Research). Vol 3: pp 1-7. Document available online: (accessed 16/06/2013).

Varela, F. J, Thompson, E. & Rosch, E. (1993). The embodied mind: cognitive science and human experience. Cambridge: MIT Press.